Domovem plstěného koberce – shyrdak – je Kyrgyzstán. Malebná vysokohorská země Střední Asie oplývá okouzlující přírodní krásou zasněžených sedmitisícovek a ledovců, mezihorských kotlin a šťavnatých pastvin, mohutných řek a četných jezer. Více než 40 % rozlohy Kyrgyzstánu tvoří ledovce a trvalá sněhová pokrývka. A není divu – celá země o velikosti 2,5 krát ČR leží ve výšce nad 400 m n. m. mezi pohořím Ťan-šan na severovýchodě a Pamíro-Altaj na jihozápadě. Dvě třetiny země tvoří hory a průměrná nadmořská výška je 2750 m.
Tato země surového podnebí a nádherných přírodních scenérií je domovem shyrdaku (čti „širdak“), ručně vyrobeného plstěného koberce. Tradice velí, že shyrdak musí být v každém domě – hřát, zdobit a ochraňovat. Tento vlněný interiérový doplněk totiž dokonale slučuje praktickou, estetickou a symbolickou funkci. Dvojitá vrstva plstěného plátna z přírodní ovčí vlny má vynikající tepelněizolační schopnosti. Původně se používala v jurtách – tradičních domech místního kočovného obyvatelstva – na podlahu, ale i na zdi. V současně době shyrdak zažívá obrození a stále více Kyrgyzů, ale i zahraničních návštěvníků si ho pořizuje také do moderních interiérů. Každý shyrdak je unikát, který vzniká díky piplavé práci, zručnosti a trpělivosti zkušených umělkyň. Výroba plstěných koberců je řemeslo, které se předává z generace na generaci výhradně po ženské linii. Proces výroby vlněných koberců v Kyrgyzstánu zůstává prakticky nezměněný dlouhá století. Nepřehlédnutelný vliv na vznik kvalitních shyrdaků má umělecké nadání autorky – volba barevných kombinací a design ozdobných prvků jsou zásadní pro výsledný vzhled výrobku. Ornamenty mají kromě estetického, také symbolický význam. Shyrdak má v sobě zakódované poselství pro obyvatelé domu – má jím zajistit zdraví, štěstí, blahobyt. Místní věří se, že shyrdak má magickou sílu a přání, která nese, se vždy naplňují. Výroba shyrdaků je řemeslo, které se v Kyrgyzstánu těší velké oblibě a uznání a ženy, které ho ovládají skutečně dokonale, jsou nazývány mistryně (ojmoču).
Proces výroby shyrdaku
Kočovní obyvatelstvo Kyrgyzstánu se tradičně věnovalo chovem ovcí a koz. O vlnu tedy nebyla nouze a během staletí se procesy jejího opracování postupně zdokonalovaly. Kyrgyzové vyrábí tradičně dva druhy koberců ala-kiyiz a shyrdak, přičemž ten první je o něco jednodušší a jeho výroba trvá kratší dobu. Shyrdak je mistrovské dílo, které vyžaduje spoustu času, úsilí, uměleckého nadání a zručnosti. Barevné plstěné koberce zdobené svéráznými ornamenty patří neodmyslitelně do jurt.
Přírava
Vše začíná přípravou vlny, která spočívá ve stříhání, třídění (podle délky, jemnosti i barvy), vyprání a usušení vlny na slunci. Z bílých roun se vyrábí vrchní ozdobná část koberců a vlna z černých ovcí se používá na spodní část ala-kiyizů a shyrdaků. Následně je potřeba vlnu rozstříhat na malé kousky a rozmělnit. Takto zkrácená vlněná vlákna se rozprostírají na zem a „šlehají se“ dlouhými tenkými proutky. Tímto se docílí zjemnění vlny, která je na konci tohoto procesu měkčí a nadýchanější.
Plstěné plátno
Potom se vlna pokládá rovnoměrně na čij (rohož z rákosí). Vrstva rouna musí být dobře vyrovnána, aby výslední produkt byl stejnoměrný, dostatečně tlustý, hustý a rovný. Ve vroucí vodě se rozpouští mýdlo, roztokem se rovnoměrně pokropí vrstva vlny, rohož se sroluje a začíná proces lisování. Čij je pro výrobu shyrdaku klíčový. Bez něho by nebylo možné vyrobit plsť. Srolovaná rohož se válí po zemi a zároveň se do ní tlačí (kope) nohama. Takto vzniká jednolitá vrstva plstě, kterou je však potřeba dále upravit. Pak se rohož rozvine a získané plátno se sroluje. Několik žen dodatečně lisuje vlnu tím, že tlačí na plátno svými předloktími celou svou váhou. V případě potřeby se celý postup opakuje, dokud koberec nebude perfektně slisovaný a vlákna spojená. Takto vzniká plstěné plátno – kiyiz.
Barvení
Teď se plstěné plátno barví ponořením do kotle s barvou. Původně se shyrdaky dělaly ve dvou barvách – bílé a černé, podle přírodního zabarvení ovcí. Do dneška v shyrdacích dominují dva základní odstíny, ale používají se už i syntetické barvy.
Ozdoba
Následuje etapa výroby ornamentů. Dva kiyizy různých barev se pokládají na sebe, dočasně se přišijí k sobě, aby se zamezilo jejich posunutí. Ornamenty se prvně nakreslí na papír, aby bylo jisté, že jsou symetrické, přesné a čisté. Následně se pomocí této šablony překreslují křídou na vrchní kiyiz a ostrým nožem se vykrojují z obou kiyizů současně. Potom se vykrojené části různých barev spojí mezi sebou navzájem a přišívají se speciálním švem. Nejdříve tenkou černou nití, vyrobenou z vlny černých ovcí – shoona. Shoona přidá shyrdakům na pevnosti a vylepší jejich vzhled. Používá se také na sešití vrchní ozdobné vrstvy shyrdaku se spodní základovou, vyrobenou z vlny černých ovcí, která se přidává, aby byl shyrdak teplejší. Shoonou je shyrdak prošitý také naskrz – na vrchní i spodní straně je nepatrný černý šev kopírující tvar ornamentů. Samotné slovo shyrdak pochází od slova „shyryk“, neboli „prošívání“, čili to lze volně přeložit jako „sešit“. Ornamenty reprezentují kyrgyzskou lidovou tvořivost a filozofii. Symbolizují přírodní síly, blahobyt, hojnost, vyjadřují přání štěstí, zdraví a prosperity. Například beraní rohy jsou symbolem bohatství, havraní drápy – paměti a slávy. Plstěné koberce bývají olemovány černo-bílým okrajem, který symbolizuje zasněžené vrcholy hor. Staří Kyrgyzové věřili, že shyrdak má zázračnou sílu chránit domov a všechna přání zakódována v něm se naplňují.
Závěrečné práce
Při spojení dvou částí se používá speciální dekorativní vlněná šňůrka jeek (džeek). Jeek se vyrábí z čisté bílé vlny, která se pere, suší a nakonec češe. Rozčesaná vlna se sroluje. Dvě takto vzniklé vlněné nitě se točí každá v jiném směru – jedna doleva a druhá doprava, aby vedle sebe vypadaly jako copánek. Následuje barvení nití. Jeek je v jiné než základní barvě shyrdaku, aby zdůraznil ornamenty a přidal koberci reliéf.
Vlastnosti shyrdaku
Takto vzniklý výrobek je krásný, hřejivý a doslova protkaný významem a vydrží desetiletí. Při archeologických výzkumech byly nalezeny plstěné látky z doby 5 – 3 století př. n. l. Tradice velí, že shyrdak musí být v každém domě. Daruje se na svatbu, při narození dítěte, při oslavě nového domu. Matky vyrábí shyrdaky do věna svých dcer.
V roce 2012 UNESCO zařadilo výrobu shyrdaků na seznam nehmotného dědictví, kterému hrozí zánik a potřebuje ochranu. Každý prodaný shyrdak přímo podporuje rodiny drobných řemeslníků a přispívá k zachování tohoto tradičního výrobního procesu. Shyrdaky, které naleznete na eshopu Vlnobytí, dovážíme do ČR sami přímo z Kyrgyzstánu a cesta mezi výrobci a konečným spotřebitelem je velmi krátká, protože neprochází složitou sítí zprostředkovatelů.