Název naší společnosti je založen na slovní hřičce dvou párů homonym: vlna – vlna a bytí – bití. Co mají společeného mořská vlna a vlná ovčí? Je to jenom náhodná zvuková shoda, anebo se někde v pozadí ukrývá hlubší významové propojení?
Porozhlédneme-li se po okolí, zejména po tom slovanském, zjistíme, že kromě češtiny a slovenštiny, podobná homonymní dvojice existuje i v bulharštině. Zde se však jedná o homonyma nepravá (v tomto případě homografy), neboť se obě slova (вълна a вълна) sice píšou stejně, ale ve výslovnosti se rozlišují podle místa přízvuku (вълна jako ovčí vlna je s přízvukem na první, zatímco „вълна“ jako vlna na vodě má přízvuk na druhé slabice). Ostatní jihoslovanské jazyky mají vlnu pouze ve „vlněném“ významu (slovinština – volna, makedonština – волна, chorvatština – vuna, srbština – вуна). Stejně tak polština (wełna). Naopak v ruštině волна znamená pouze vlna na vodě. Ostatní východoslovanské jazyky – běloruština a ukrajinština – mají pro oba významy jiná slova. Už z toho přehledu je zřejmé, že slovo vlna není cizí současným slovanským jazykům v obou významech, které má v češtině a slovenštině. Propojení je ještě zřetelnější, doplníme-li údaje ze dvou mrtvých slovanských jazyků – staroslovenské slovo vlъna a praslovanské slovo *vьlna označovala stejně tak ovčí vlnu a vlnu na vodě, jako současné české slovo vlna.
Jazykověda nám umožňuje nakouknout ještě hlouběji do minulosti. Dojdeme tak až k indoevropskému kořeni *ṷel-. Ve významu kroutit, vinout, válet z něho pocházejí kromě české vlny, také německé Welle, litevské vilnìs nebo lotyšské vilna. Odtud také jméno hlavního města Litvy Vilnius. Další příbuzná slova jsou také vlát anebo valit a další odvozená slova jako např. valný, nával, odvalit se, provalit se, převalit se, příval, svalit, uvalit a zával. Ze stejného základu je také slovo val, které v chorvatštině, slovinštině i ruštině znamená vlna (na vodě).
Indoevropský kořen *ṷel- dále znamenal chlup, srst, vlna. V současných jazycích z něho pochází německé Wolle, anglické Wool, litevské vìlna, nebo lotyšské vilna. V současné češtině z tohoto základu jsou např. slova vlas a vlákno.
Takže prapodivný titulek tohoto článku najednou dává smysl – všechna tato slova jsou si navzájem příbuzná a co více – jsou příbuzná i s vlnou.